Voda

28.04.2017

Možná je trochu s podivem, že právě vodu řadíme mezi mikronutrienty. Život na Zemi začal ve vodě. První buňky žily v oceánu. A i nyní, když potomci těchto buněk, tvoří naše mnohobuněčná těla, potřebují kolem sebe prostředí, které připomíná onen dávný oceán. Lidské tělo je z více než poloviny tvořeno vodou.

Důležitost vody v biologických procesech je všudypřítomná. Je významným polárním rozpouštědlem. Tvoří vazby za pomoci vodíkových můstků, které umožňují vodě téci. Má relativně vysoký bod tuhnutí a varu. V závislosti na teplotě se mění i její vlastnosti - při 4 °C má voda největší hustotu, tomuto jevu říkáme anomálie vody. Právě díky této anomálii mohou žít organismy a živočichové i pod zamrzlou vrstvou.

Vody jako takové si příliš nevážíme. To je ovšem škoda. Její objem v potravě by měl být ze všech živin největší, abychom v sobě dovedli udržovat "pradávný oceán" = hydrataci. Pradávný oceán však neobsahoval jen vodu, ale mnoho dalších látek. Zejména minerály, trochu organických látek. Proto není problémem, pokud si nápoj dochutíte trochou ovocné šťávy nebo bylinkami (třeba i v podobě čaje).

Čistota vody je však problematická. Neměla by obsahovat žádné patogenní organismy, ale zároveň žádné chemické látky patogeny zneškodňující, neboť tyto chemikálie si nevybírají, zda zničí škodlivou bakterii nebo naše symbiotické bakterie.

I když si myslíme, že voda tekoucí z veřejných vodovodů je ideálním zdravým nápojem, pravda to podle mého názoru možná až tolik není. Jde o velmi zpracovaný produkt. Voda pochází z různých zdrojů, obvykle se hromadí v umělých nádržích, díky kterým došlo k narušení krajiny (což není zas takový problém, ale některým ekologům vadí i sbírání borůvek), a tato voda zde čeká na další zpracování. Nejprve se mechanicky odejmou hrubé nečistoty, pak se přidáním chemických látek voda čeří. Vše se následně filtruje pod vysokým tlakem, což filtraci urychluje. Poté se přidává sorbent, který by měl být schopen odstranit organické nečistoty. Na řadu přichází opět chemie - chlorace. Ta zničí veškeré přítomné organismy - bakterie, viry... Po chloraci se voda provzdušňuje, díky tomuto procesu se z vody odstraní mangan a železo... A jistě by se našly další kroky.

Z předchozího výčtu, který je dohledatelný na internetu, je nám již jasné, že voda nepředstavuje zrovna do potrubí převedenou čistou horskou bystřinu. O zdravotním vlivu takto upravené vody lze vést sáhodlouhé diskuze. Je pravdou, že rezidua chemických látek či cíleně přidané látky byly pečlivě zkoumány, aby nepředstavovaly hrozbu pro lidské zdraví. Naše těla nemají mechanismy pro vstřebávání forem prvků, které se ve vodě objevují. Pokud máme zdravé ledviny, vše vyloučíme močí. Avšak do krevního oběhu se mohou dostat například prostřednictvím krvácející rány a v tento moment již o osudu těchto látek tak jasno nemáme. Problém také může nastat, když tyto látky mezi sebou reagují a pak mohou mít na organismus úplně jiný vliv, než ve své samostatné formě. (A taková samostatná forma byla studována.)

V minulosti byla vysoce kontaminovaná voda ohromným problémem zejména v oblastech s vyšší hustotou osídlení. V dnešní době se při nálezu malého množství střevních bakterií (a nejde o nebezpečné kmeny!) ve veřejné vodě udělá naprostý rozruch. Lidé panikaří a nakupují hromady v plastu balené vody.

Přitom troška střevních bakterií, i pokud by přežily cestu trávením, nás skutečně o život nepřipraví. Naopak, imunitní systém se trochu procvičí a posilní se, případně dojde i k zabydlení v našich střevech. Avšak v dnešní době naprosto posedlé čistotou a bakteriemi, je i malá kontaminace problém a je pravda, že jedinci celoživotně žijící v "naprosté nepřirozené čistotě reagují naprosto nepřirozeně".

Kdekdo zná názvy nejrůznější nebezpečných bakterií, ví, co dovedou, sami jste se s nimi již možná setkali. Bakteriální infekce mohou být opravdu peklo! Přitom by možná stačilo dětství na venkově, hry venku - v blátě, rybníku, u zvířat, popíjení obyčejné studniční vody. jen tak může dojít k přirozené koexistenci s mikroorganismy, které by za "normálních" okolností vůbec nemusely být patogenní, těmi se stanou, až když jsou naše těla slabá a nedovedou se ubránit.

Navíc mě osobně překvapuje uměle vytvořená bublina okolo bakterií, přitom ve vodě se nacházejí i viry a možná i jiné formy života (?). Proč se nikdo nezabývá viry? Mohly by být daleko nebezpečnější. Na virová onemocnění nemáme úplně běžně dostupná léčiva (Na některé ale ano.). Není to proto, že chybějí dostupné technologie pro jejich detekci a zneškodnění? Nemohly by i v tomto případě trochu velet peníze? (Prodej technologií pro zneškodňování bakterií a farmaceutický byznys vyvíjející X-tou generaci antibiotik.)

Názor na vhodnou vodu ke konzumaci, si prosím udělejte každý sám na vlastní zodpovědnost.

Doporučený denní příjem je značně individuální. Záleží na fyzickém výkonu, počasí, zdravotní kondici, pozřeném jídle a věku. Pro průměrného dospělého se doporučuje objem 2 až 3 litry tekutin denně. Pro někoho je to ale moc. Důležité však je být hydratován. Už při malé dehydrataci ztrácíme pozornosti. První příznaky dehydratace provází žízeň. (Pozor u malých dětí a starších lidí!) Poté následují oschlé sliznice, rty, snížená tvorba moči - což by se nemělo stávat. Vážnější stupeň dehydratace již provází závratě, bolesti hlavy, zvracení. Vysoká ztráta tekutin např. střevní nemocí může vést až ke smrti. Člověk bez vody přežije tři až čtyři dny.

Větší množství vypité vody není škodlivé pro vylučovací soustavu, pokud tak není činěno příliš často. Velké množství vypité vody může způsobit potíže s ledvinami. Podle některých zdrojů při zvýšené spotřebě vody dochází k detoxikaci (vyloučení odpadních látek). U některých jedinců může mít zvýšená potřeba popíjení vody charakter závislosti, ale jedná se spíše o ojedinělé případy. Větší objem vody zvýší krevní tlak (můžete aplikovat ráno, když přestanete pít kávu) a popíjení čisté studené vody příjemně osvěžuje, pomáhá nám se zkoncentrovat a projasnit mysl.

Omlouvám se, že k tomu článku není zhotoven seznam referencí, byl totiž psán v době, kdy jsem netušila, že jej budu zveřejňovat. Informace si určitě ověřte.

© 2017 Emílie Lvovská. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky