Co ví Váš zubař o zdraví?

Jako spousta lidí i já chodím k zubaři. Nemám strach - opravdu nikdy. Moje zkušenosti z dětství jsou jen ty nejlepší, vždy jsem jen otevřela pusu a za deset minut šla ven. Moje první úžasná paní zubařka (bohužel již penzistka) si u mne velice brzy všimla nevyrovnaného vypadávání zubů, a proto mě poslala na rentgen. Zjistilo se, že nemám založené některé druhé zuby. To naštve, ale nebylo mi ani osm let, takže to nikdo moc neřešil. Šla jsem na konzultaci na ortodoncii, tam jen pochválili mojí paní zubařku, že na to přišla brzy. Nic se však nedělo, musela jsem počkat, až mi vypadnou všechny první zuby. A ty se mě držely a držely... Na druhém stupni základní školy jsem se stala vegetariánkou. Z prostého důvodu - miluji zvířata a nechtěla je připravit o život kvůli své potravě.

Neměla jsem nikdy žádný kaz a začala navštěvovat ortodoncii, kde mi měli připravit mezery pro zubní implantáty. Nosila jsem rovnátka. Zuby byly v dobré kondici. A když jsem rovnátka (konečně!) donosila, bylo potřeba nasadit implantáty. K mému překvapení to nebylo nic strašného. Byla jsem pochválena za odvahu a vzornou domácí péči dle všech doporučení, pusa se mi totiž hojila nad očekávání dobře. Implantáty si sedly a jsou jako vlastní zuby, opravdu.

A proč o tom píši? Z prostého důvodu, protože přesně v této době jsem začala žít "vědomě", "duchovně" a "jinak než všichni tupci kolem". To s sebou přineslo i změnu stravování. Dala jsem se na veganství. Vydržela jsem asi čtyři roky. Lidé, kteří mě znali, si mě neuměli představit s kouskem sýra nebo medem na chlebu. Pak jsem si vzpomněla, že by bylo dobré zajít k zubaři.

Paní zubařka byla mladá, velice milá (asi?) slečna, která shodou okolností pochází ze stejné domoviny jako já a umí naše nářečí. Trochu jsme si povídaly a pak mi oznámila, že mám dva ošklivé kazy, které je potřeba co nejrychleji zpravit. Byla jsem překvapená. Já? Kazy? Jak je to možné? Vždyť jím tak zdravě? Nechala jsem tam spoustu peněz. Doma jsem pak přemýšlela, co dělám špatně. Za půl roku jsem měla jít na kontrolu. Dala jsem si slib, že už nebudou žádné další výlohy (chtěla jsem bílé výplně) za zubní kazy.

Doma máme knížku How to eat, move and be healthy od pána jménem Paul Chek, není o zubech, jak víme z názvu, je o jídle, pohybu a zdraví. Nicméně Paul zmínil jméno Dr. Weston A. Price, který nás učí, že živočišné potraviny mají ve zdravém jídelníčku své místo. To se mi jako vegance vůbec nelíbilo. Za ten půlrok jsem spotřebovala rekordní počet zubních kartáčků a hřebíčkové pasty, jako nikdy v životě předtím. A to vše jen proto, abych se dozvěděla, že sofistikovaná zobrazovací technika mi v mezizubních prostorech našla další čtyři kazy! To bylo vážně k vzteku.

Paní doktorka ("A těhulka nejste?") byla jiná než ta minule, nicméně moc příjemná. Objednala mě na spravení dvou kazů, že by prý čtyři byly najednou moc. Šla jsem. A opět platila. Objevily se i jiné zdravotní problémy - zjednodušeně moje vědomé veganství šlo do kytek. Jakže se ten pán jmenoval? Price! Objevila jsem český web www.vyzivujicitradice.cz od paní Dudmanové, který mi otevřel nové obzory. Ale nebyla jsem úplně přesvědčená. Přece věda říká něco úplně jiného! Pátrala jsem na vlastní pěst. Četla články, koukala na videa, kontemplovala nad etikou živočišných potravin a nepřišla na termín u zubaře pro spravení zbylých dvou zubních kazů.

Nejdříve jsem začala jíst vejce, poté bio mléčné výrobky, pak ryby a nakonec i ostatní maso. Některé mé zdroje (i paní Dudmanová) o stravě mě odkazovaly na práci Westona A. Pricea Nutrition and physical degeneration. Šla jsem do toho. A byla unešená (ale ta angličtina pro mne byla opravdu těžká, to se přiznám).

Pan doktor Weston A. Price byl zubař. Jeho jediný syn zemřel na komplikace, které doprovázely zubní kaz. Hnán žalem chtěl vědět, jak vypadá zdravý chrup. A proto se na vlastní náklady vydal do světa. Navštívil různá tradiční společenství a zhotovil komparativní studii nebývalého přesahu. Srovnával stravu civilizovaného a "primitivního" obyvatelstva se stavem jejich zubů. Všímal si celkové konstituce těla a zjistil, že civilizovaní lidé, kteří opustili principy tradiční stravy, degenerují. Civilizace je prostě ošklivá až na kost. Zkoumal a analyzoval stravu, aby zjistil ono tajemství zářivého zdraví. Všechna zdravá společenství měla ve stravě nějaké živočišné potraviny. Živočišné tuky byly v těchto společenstvích vysoce ceněné.

Podle pana doktora Pricea nám civilizovaným chybí vitamíny rozpustné v tucích. Měli bychom se také vyhýbat moderním průmyslově upraveným rafinovaným (ne)potravinám a je vhodné jíst přirozené opravdové potraviny. Našla jsem pěkné video: https://www.youtube.com/watch?v=5mYN7h7pgyc. Necítím se povolána vypisovat se o tomto tématu do hloubky. Tyto poznatky přeložila do českých luhů a hájů paní Dudmanová, a proto Vás, milý čtenáři, odkazuji na její stránky www.vyzivujicitradice.cz. Tyto stránky mi byly prvotním informačním pramenem, v mnohém s myšlenkami paní Dudmanové souhlasím, nicméně jdu vlastní cestou.

Byl to "jen" zubař. Žádná z mých zubařek necestovala za vlastní peníze po světě proto, aby poznala opravdové zdraví, nezkoumala stovky kosterních ostatků, aby zjistila denzitu kostní tkáně a stav zubů, nesrovnávala výživu civilizovaných a primitivních a neanalyzovala obsah vitamínu v jídle. (Tím nechci naznačit, že je to jejich povinnost, chci jen poukázat na to, jak jedinečné dílo se nám dostalo do rukou.) Nechci nikoho urazit, ale myslím si, že i když moje paní zubařky umí krásně spravit zubní kaz, o zdraví toho mnoho nevědí. Proto na dobrou radu: "Čistit, čistit." Jen přikývnu a myslím si už dnes své. Ono totiž ve společenstvích, které pan doktor Price studoval, nebyly dostupné žádné sofistikované zubní kartáčky, ani pasty, ani ústní vody...

Zařadila jsem do svého jídelníčku léčivé superpotraviny. Jestli čekáte nějaký sušený kořen z Jižní Ameriky nebo řasy, budete zklamání. Šlo hlavně o "obyčejné" mléčné výrobky+ a vejce++. Asi po roce jsem se znovu octla v zubařském křesle a odměnou za mé "snažení" (ono to máslo i dobře chutná) mi bylo ujištění, že moje zubní kazy nepotřebují již žádné ošetření a na kontrolu mám přijít zas za půl roku.

Předem upozorňuji, že moje léčivé superpotraviny nebyly žádné produkty, které se dají sehnat v obchodech, musela jsem pro ně na venkov. Ale o těch až někdy příště.

+ Kvalitní mléčné výrobky pocházející od dojnic plemene Jersey, které se pasou n zelené trávě. Zejména máslo, syrové nehomogenizované mléko a kefír, který jsem si z něj sama vyráběla.

++ Od slepiček z volného výběhu, které mají možnost hledat si hmyz a nedostávají velká množství obilovin.

Reference a odkazy:

Chek, P. (2004). How to eat, move and be healthy. CHEK Institute, San Diego, CA.

Price, W. A. (1939). Nutrition and Physical Degeneration: A Comparison of Primative and Modern Diets and Their Effects. PB Hoeber, Incorporated.

www.vyzivujicitradice.cz

https://www.youtube.com/watch?v=5mYN7h7pgyc