Vláknina - opravdu tak užitečná?

V dnešní době velmi rozšířené téma - překvapivě však vstoupila vláknina neboli "buničina" do povědomí již mnohem dříve. Přisuzovaly se jí téměř zázračné schopnosti od čištění zubů až po odvádění toxických kovů z těla. Vláknina tvoří stavební (opěrné) látky rostlin. Rozeznáváme dva druhy vlákniny - rozpustnou a nerozpustnou.

Rozpustná vláknina se ve střevech rozpouští působením bakterií trávicího traktu. Tvoří ji polysacharidy - pektiny a hemicelulóza. Je obsažena v obalech zrn, ovoci (např. jablkách, hruškách a švestkách), v luštěninách, obilovinách atd. Hlavním pozitivem je nakrmení našeho přátelského mikrobiomu ve střevech, který je pro nás životně důležitý.

Mikrobiomem nazýváme symbiotické bakterie (a jiné potvůrky - viry, houby, prvoky a Bůh ví, co ještě) žijící v našich střevech. Nachází se jich tam asi 1,5 kg. Tyto bakterie využívají toho, že my rozpustnou vlákninu trávit neumíme. To ony umí, a my zas umíme se k té vláknině efektivně dostat, což je pro ně zase moc komplikované. Symbióza umožňuje, že benefitují obě strany.

Blahodárný vliv vlákniny spočívá také v tom, že zpomaluje vstřebávání živin z potravy do krevního oběhu. Díky tomu se cítíme déle sytí, koncentrovaní a spokojení. Nutno však podotknout, že vláknina není sama nositelkou těchto výhodných vlastností. Rychlému vstřebávání energie také zamezují tuky v potravě. Vláknina nám nedodá mnoho energie, proto je často (až moc) propagována při dietách.

Nerozpustná vláknina chemicky představuje polysacharidy celulózu a lignin. Má schopnost na sebe vázat vodu. Hojné množství nacházíme v celozrnném obilí, ořeších, semíncích, houbách, ovoci a zelenině.

Nerozpustná vláknina nabobtnaná vodou urychluje průchod střevního obsahu zažívacím ústrojím, změkčuje stolici a dodává jí objem a navozuje tak libé pocity při vyprazdňování stimulací nervových zakončení. Navazuje na sebe toxické látky a odvádí je se stolicí ven z těla.

Význam vlákniny je v současnosti přeceněn. Její funkce víceméně spočívá v mechanickém čištění jako "koště na střeva". Vhodná dávka vlákniny je značně individuální. Zdravé vyprazdňování nesouvisí jen s vlákninou, ale také se samotným lidským mikrobiomem. Jestliže budeme mít ve střevech zdravé rovnovážné osídlení mikroorganismy, budeme mít za přispění vhodného množství vlákniny bezproblémové trávení a vyprazdňování.

Potřeba vlákniny je různá nejen u různých jedinců, navzdory obecným doporučením, (Inuiti vs. Etiopané), ale také podléhá změnám v průběhu života. Například děti, vlivem růstu, potřebují mnohem více a snadněji dostupných živin, než dospělí, proto není vhodné nacpávat je zeleninou a ovocem na úkor kaloričtějších a výživnějších potravin. Samy svůj příjem často omezují odmítáním zeleniny. Je důležité, aby dítě znalo a jedlo co nejvíce druhů zeleniny spíše v tepelně upraveném stavu, avšak, milí rodiče znalí zdravého stravování, nepřehánějte to prosím. U starších osob je potřeba vlákniny také snížená.

Nadbytek vlákniny ve stravě se může paradoxně projevovat zácpou, pocity nadmutosti a plynatost (děti trpívají bolestmi bříška) nebo naopak průjmy se ztrátami minerálů, některých vitamínů a úbytkem symbiotických bakterií (Dámy, dietářky, pozor!). Ve stolici se objevují velké nestrávené kousky potravy v prakticky nezměněné podobě, stolice není formovaná.

Omlouvám se, že k danému článku není zhotoven seznam referencí. Vznikl v době, kdy jsem netušila, že jej budu prezentovat na veřejnosti. Proto Vás, milý čtenáři, nabádám k opatrnosti a případnému ověření si informací, které jsou v tomto článku uvedeny.