Detoxikace - ano či ne?

27.06.2017

Ovoce a zelenina - konvenční a moderní představa o postní stravě.
Ovoce a zelenina - konvenční a moderní představa o postní stravě.

Na paškál si beru opět jedno z témat, které mě neskonale rozčiluje. Je jím detoxikace... Uplynulo mnoho let od vydání knihy manželů Diamondových "Fit pro život", která je již prostě de mode. Lidé začali vyznávat často velmi jiné výživové směry. Avšak v kruzích výživových alternativců pojem "detox" stále žije. Jak je to možné?

Když si do vyhledávače zadáte ono záhadné slovo, ten najde nejméně 120 tisíc výsledků. Velká část jsou však pochybné stránky, jako třeba tato: http://www.detoxikace-organismu.info/detoxikace-zdravi/

Výše zmíněná stránka je typickým zástupcem svého druhu. Na počátku se dozvíme něco o detoxikaci: "Detoxikace organismu představuje přirozený způsob jak pomoct tělu při odstraňování toxinů a nahromaděných jedů, které mohou zasahovat do kvality života člověka. V současném světě jsme zaplaveni chemikáliemi, které nejsme schopni zpracovat ani vyloučit bez pomoci. K expozici dochází při konzumaci potravin, při pití vody a vdechování vzduchu, abychom zmínili jen několik z nejčastějších zdrojů. Tělo, které je zatížené toxiny, může projevovat široké spektrum příznaků, jako jsou vyčerpanost, zácpa, trávicí poruchy, přírůstek váhy, plynatost a nadýmání, iritabilita, apod. Clean Inside Program poskytuje celkovou detoxikaci těla za účelem vyloučení toxinů, usazenin z tlustého střeva, paraziti, těžké kovy, za současné šetrné očisty tlustého střeva, jater, ledvin a krve."

Je sice pěkné, že jsou nám vyjmenovány příznaky a zdroje údajných toxinů. Ale je mi trošku záhadou, o jaké toxiny se jedná... Proč nám je autor nevyjmenoval? Jak můžeme bezpečně vědět, že se po nějaké detoxikační kůře zbavíme těchto toxinů, když ani nevíme, o které jde? Také si nemůžete být jisti, jaké hodnoty těchto toxinů v těle máte. Jak víte, že se skutečně vyplaví? Vylučují se močí? Potem? Nebo nějak jinak? Proč nám autor neřekne více? Celé toto divadélko mi připadá jako past na lidi, které chce někdo vyděsit, aby podstoupili (a zaplatili) jistě ne levnou kůru.

Ve skutečnosti naše těla podstupují detoxikaci každou minutu své existence. Bez účinných mechanismů k odstraňování odpadních látek bychom dlouho nepřežili. V detoxikaci se uplatňuje řada specifických enzymů, řada z nich působí v játrech. Tyto enzymy jsou primárně určeny ke zneškodňování odpadních látek z metabolismu, avšak s nároky vnějšího prostředí (xenobiotika) mohou být někdy nedostačující a dost často situaci zhoršujeme sami (alkohol). Avšak faktem je, že řada mechanismů, které tyto látky v našich tělech odbourávají, není popsána a je tedy velice troufalé říci, že je možné je z těla vyhnat dietním režimem. Ve vodách nám třeba běžně plují molekuly látek z hormonální antikoncepce, ale vyplavit je zeleninovou šťávou prostě není možné. To by pak dámy na hormonální antikoncepci, držící detoxikační kůru, mohly mít velmi zajímavé vedlejší účinky :-) Jako jediné možné řešení vidím celoplošně přestat používat potenciálně škodlivé látky (což může být prakticky cokoli), chovat se ekologicky a pěstovat tak i potraviny a moudře zvážit použití jakékoli právě vynalezené chemikálie, abychom v budoucnu nebyli ošklivě překvapeni, jak se to stalo např. s DDT.

Naše životní prostředí je zatíženo těžkými kovy. To neuniklo ani vědeckému zájmu a vysoké koncentrace kadmia, hliníku, rtuti a olova dělají starosti nejednomu toxikologovi. Různé studie popisují různé mechanismy odvádění těžkých kovů, případně jejich odklizení někam, kde nebudou příliš překážet. Mně osobně zaujala metoda antagonistického působení minerálů. Toxicita těžkých kovů totiž spočívá v tom, že je náš organismus považuje za sobě známé prvky, tedy minerály, které jsou součástí naší výživy. Například kadmium považuje za zinek (Brzóska a kol., 2001), hliník za železo (Nierop a kol., 2001) a olovo za vápník (Simons, 1993) atd. Proto se při otravách těžkými kovy podávají velká množství minerálů, často selenu (Elia a kol., 2007). Tento molekulární mechanismus se nazývá kompetice. K této "antagonistické metodě" mi však nijak nesedí postní strava... Právě naopak, smysl by dávala velmi nutričně bohatá strava plná minerálů - masokostní vývar, plody moře, mléko a sýr, červené maso, oříšky a semínka, kakaové boby atp.

Usazeniny v tlustém střevě? Co to je? Jak se to odborně jmenuje? Osobně si myslím, že nic jako "usazenina v tlustém střevě" neexistuje. Ovšem prokazatelný problém je v našich střevních bakteriích, a pokud jíme nevhodná jídla i naše bakterie zvlčí a přestanou pro nás pracovat, což může vést až k rakovině tlustého střeva (Louis a kol., 2014). U některých lidí by také mohl být problém nedostatek vlákniny, avšak některé národy v jídle nemají prakticky žádnou vlákninu, třeba Masajové, a na rakovinu tlustého střeva netrpí. Nejspíš záleží na individuálním nastavení a celkovém kontextu stravy.

Nicméně článek se ubírá ještě horším směrem... "Většina z nás i po celý život neudělá nic pro to, aby zbavila své tělo nahromaděných jedů, jakými jsou paraziti a odpad. Parazité nás obklopují všude. Dostat se s nimi do styku je celkem běžné a jednoduché. Kontaminovaná voda, nedovařené maso či ryby, nedůsledně myté ovoce a zelenina jsou jen některé z obecných zdrojů infekce. Zcela běžný je také přenos z domácích mazlíčků nebo od infikovaných osob."

Opět se však nedozvíme o jaké konkrétní parazity nebo odpad se jedná. V článku se nepíše, zda máme z těl vyhánět motolice, tasemnice, trypanozomy, toxoplazmy nebo leishmanie. Když pominu, že na parazity, které jsem zde jmenovala, fungují "jiné triky" než dieta, jako naschvál je to u každého z nich úplně jiná metoda... Umím si představit, že pod pojmem parazit si lze pomyslet na nejen "červíka", ale také virus nebo baktérii. Ovšem nějak mi neladí doporučit pacientovi s AIDS nízkokalorickou dietu plnou vlákniny. Neexistuje jediná studie, která by popisovala, že lze zneškodnit virovou nebo bakteriální infekci prostřednictvím diety.

Strava však může působit preventivě. Známé jsou například účinky mastných kyselin s krátkým řetězcem, zejména kyseliny laurové (Yang a kol., 2009). Jejím výborným zdrojem je kokosový olej (Jayadas a Nair, 2006) a máslo (Hansen a Cooke, 1953). Avšak, jak se dozvíme v článku: "Aby detoxikační kúra byla úspěšná, neměli bychom v jejím průběhu konzumovat vnitřnosti, červené maso, smažená jídla, uzeniny, rafinovaný cukr, mléko ani vajíčka." Máslo bude tedy tabu a tučné potraviny rovněž nejsou doporučeny, níže v článku se totiž dozvíte, že bychom dopoledne měli jíst ovoce a odpoledne "přílohová jídla" se zeleninou. Žádný kokosový olej ani máslo.

Ale znovu bych se vrátila k parazitům. Parazitismus je definován jako vzájemný vztah dvou druhů, při kterém jeden získává výhodu. Je druhem symbiózy. Na Zemi žije skoro 8 miliónů živočišných druhů. Odhadem je z těchto 8 miliónů asi polovina druhů parazitických (https://parasiteecology.wordpress.com/2013/03/15/50-ish-of-life-parasites/). To je zásadní číslo, že ano? Parazitismus je tedy velmi úspěšnou životní strategií a každý neparazitický druh má nejméně jednoho parazita. Parazité mají velmi těžké živobytí, ale jsou na něj dostatečně vybavení a mají svou inteligenci. Například obvykle v těle hostitele působí tak, aby profitovali, ale je v jejich zájmu, aby se hostiteli vedlo dobře, proto nesmí škodit. A vzhledem k tomu, že je parazitismus považován za formu symbiózy, není nikterak překvapivé, že bychom již bez našich parazitů nemohli existovat. Evoluce nás staví do komicky perverzních vztahů.

Většina našich obvyklých parazitů v nás žije, aniž bychom jimi byli poškozování. Fungujeme s našimi parazity v rovnováze. Bohužel v momentě, kdy je náš organismus narušen např. úrazem, psychickou zátěží, malnutricí a podobně, parazité udeří a z milých neškodících tvorečků se stanou naši skuteční nepřátelé. Osobně si myslím, že není náhodou, že v zemích, kde panuje podvýživa, nízká úroveň hygieny a chudoba také kralují parazitické organismy. Ovšem podle moderních doporučení, neměli by právě tito hladovějící lidé být dokonale pročištění? Kdo by měl mít čistší střeva "bez toxinů" než ten, kdo prakticky nejí?

http://menzelphoto.photoshelter.com/gallery-image/Hungry-Planet-Family-Food-Portraits/G0000zmgWvU6SiKM/I0000o7KnJxnBF9o/C0000k7JgEHhEq0w

http://menzelphoto.photoshelter.com/gallery-image/What-I-Eat-Around-the-World-in-80-Diets/G0000.us7tw6HCdw/I0000SEYg1QmnKA4/C0000zsQX1niZ0zw

http://menzelphoto.photoshelter.com/gallery-image/What-I-Eat-Around-the-World-in-80-Diets/G0000.us7tw6HCdw/I0000miuYoWgwIRg/C0000zsQX1niZ0zw

Problém parazitických infekcí v Súdánu: http://www.bbc.com/news/health-11503876

A v Keni: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/2040230

Nejspíš se může zdát, že jsem téma zbagatelizovala a zavrhla a že něco jako detoxikaci neuznávám. Není to úplně pravda. Myslím si, že očistné kůry mohou mít svůj význam. I u nás býval tradiční předvelikonoční půst, avšak nejednalo se o stravu založenou na ovoci a zelenině a také nešlo o rychlé a pohodlné hubnutí ukryté za velebenou detoxikaci, kterou přece neděláme proto, abychom něco shodili... Hlavním důvodem postní doby byly ekonomické důvody, nejspíš převlečené za náboženské. V předjaří totiž logicky docházely zásoby jídla a na novou úrodu bylo potřeba ještě počkat. Naši předci se postili na celozrnném chlebu, hrachu, kyselém zelí, povidlech, scvrklé, povadlé kořenové zelenině, povětšinou nejedli maso, ale mléko i vejce si neodepřeli. Bežně se také konzumovaly ryby, raci, hlemýždi i žáby. To nakonec dle moderních pravidel nezní jako detoxikační menu, že ne? Navíc je potřeba pamatovat na to, že před tímto půstem lidé snědli tele nebo čuníka - kompletně, maso totiž nebylo v čem zmrazit. Půst tedy následnoval po období, v nemž lidé holdovali nutričně bohatým jídlům. V dnešní době bohužel jíme jídla, která jsou obvykle na živiny chudá a tak si říkám, jestli nám ještě méně živin nemůže spíše uškodit.

Osobně však nevidím důvod dát si "lehčí den" např. po hodokvasu na večer a podobně. Zbavíme se tak těžkého pocitu v žaludku a ulevíme trávení. Avšak nedoporučila bych razantní změnu - např. po oslavě plné klasického jídla najet na režim pití zeleninových šťáv, v horším případě těch ovocných.

Avšak jak Vám vysvětlím úchvatnou úlevu, energii a lehký pocit lidí, kteří podstoupili detoxikaci? Nepopírám je. Avšak nakolik je to zásluha ovoce a zeleniny... Zde bych už byla o něco opatrnější. Pokud totiž přejdete z konvenční stravy na prudérní ovocno-zeleninovou dietu, do organismu znenáhla dostáváte spoustu vody, méně reziduálních potenciálně škodlivých látek, spotřebujete málo energie k trávení (tyto diety totiž často obsahují málo bílkovin a tuků), ale také získáte málo energie z rostlinné nízkokalorické stravy, která je navíc chudá na živiny. Nízký příjem energie nabudí organismus vlivem adrenalinu, který má za úkol jedince motivovat k tomu, aby si ještě urychleně sehnal nějaké jídlo. Řada lidí si však tuto energii vysvětluje jako "nalezení správného výživového směru" a propásne ten zásadní moment, kdy je vhodné očistnou kůru opustit a znovu se dostatečně stravovat.

V těchto detoxikačních dietách také velmi působí psychika. Z médií se na nás ze všech stran valí hrozby o tom, jak jsme vnitřně umolousaní, ucpaní, zahlenění, plní parazitů a kovů a já nevím co. Po hromadě nevhodného jídla, se cítíme "nečistě" s pocity viny a to zavání poruchami příjmu potravy... Myslím si, že bychom tyto detoxikační senzace měli brát s rezervou. Není pochyb o tom, že je naše životní prostřední plné toxikologicky nepřijatelných látek, ale prostě tam k naší smůle jsou. Podle mého osobního názoru bychom se měli postarat o to, aby bylo naše prostředí (a tedy i voda, vzduch, půda a jídlo z ní pocházející) čisté. Myslím si, že by se takto problém vyřešil od podlahy. Podporuji tak detoxikaci životního prostředí :-) Pokud tedy jíme opravdové potraviny pěstované tradičním způsobem v čisté oblasti, nevidím důvod k detoxikačním kůrám. A jestliže chceme kůru podstoupit, vhodné období je předjaří - odlehčíme jídelníček, můžeme si napomoci nějakou bylinkovou kůrou, kterou je však lepší zkonzultovat s odborníkem. Tradičně se bylinky, s očistnými účinky, např. kopřiva, přidávala do jarních jídel. Takovou nenásilnou kůru si nechám líbit.

Můj ukázkový "detoxikační" jídelníček:

Snídaně: celozrnné ječné lívance z podmáslí s tvarohem, máslem a povidly

Oběd: vařená vejce, kopřivový špenát, brambory vařené ve slupce, máslo, čerstvé bylinky

Večeře: salát z jarních bylinek s vařeným hrachem a čerstvým sýrem, celozrnný žitný kváskový chléb

Reference:

Diamond, H. "Diamond M. Fit for life." (1985).

Yang, D., Pornpattananangkul, D., Nakatsuji, T., Chan, M., Carson, D., Huang, C. M., & Zhang, L. (2009). The antimicrobial activity of liposomal lauric acids against Propionibacterium acnes. Biomaterials, 30(30), 6035-6040.

Jayadas, N. H., & Nair, K. P. (2006). Coconut oil as base oil for industrial lubricants-evaluation and modification of thermal, oxidative and low temperature properties. Tribology international, 39(9), 873-878.

Hansen, R. P., & Cooke, N. J. (1953). The isolation of lauric acid from butter fat. Journal of the Science of Food and Agriculture, 4(7), 351-352.

Brzóska, M. M., & Moniuszko-Jakoniuk, J. (2001). Interactions between cadmium and zinc in the organism. Food and Chemical Toxicology, 39(10), 967-980.

Nierop, K. G., Jansen, B., & Verstraten, J. M. (2002). Dissolved organic matter, aluminium and iron interactions: precipitation induced by metal/carbon ratio, pH and competition. Science of the Total Environment, 300(1), 201-211.

Simons, T. J. (1993). Lead-calcium interactions in cellular lead toxicity. Neurotoxicology, 14(2-3), 77-85.

Elia, A. C., Dörr, A. J. M., Prearo, M., Taticchi, M. I., & Abete, M. C. (2007). Detoxification enzymes of freshwater crayfish Procambarus clarkii fed a diet enriched in selenium: preliminary results. Marine and Freshwater Behaviour and Physiology, 40(3), 195-199.

Louis, P., Hold, G. L., & Flint, H. J. (2014). The gut microbiota, bacterial metabolites and colorectal cancer. Nature Reviews Microbiology, 12(10), 661-672.