Holistický přístup ke stravování

Pod tímto slovním spojením si zřejmě každý z nás představí něco jiného. Někdo uvidí perfektně sestavený jídelníček ze sezónních a lokálních potravin, někdo jiný zase jídelníček bez obilí, luštěnin a mléka a ještě někdo jiný by si své holistické pojetí představoval, jako "to co ho doma naučili jíst". A já to vidím ještě jinak a ráda bych o tom napsala.

Pod slovním spojením "holistický přístup ke stravování" si představuji koncept zdravého jídelníčku pro jakéhokoli jedince kdekoli na světě. Na onom jídelníčku bude ten jedinec zcela zdravý (mentálně i fyzicky) a po senzorické stránce bude uspokojený. Jak to ale udělat? Navrhnu Vám svoje nápady.

Nejezte maso. Maso je totiž nezdravé a jeho konzumace je spojená s výskytem rakoviny střev, infarktu, zhoršenou funkcí jater a horší pamětí. Vegetariánští adventisti se dožívají vysokého věku. Anebo raději jezte maso, člověka evoluce uzpůsobila k tomu, aby jedl dostatek masa! Zemědělství je s námi jen dvanáct tisíc let a zničilo nám zdraví, jsme lovci... Nejspíš jste, milý čtenáři, pochopil, že tohle nemyslím vážně. Lidé často čekají, že dostanou jednoduchá pravidla, která budou jednoduše následovat, a všechny jejich problémy budou vyřešeny. Bohužel to nejspíš nebude tak snadné. Anebo ano? Já myslím, že najít si vhodný způsob stravování je velice snadné (tedy myslím si to dnes - po letech nezdarů a omylů). Jen kde začít?

U kořenů. Ať chceme nebo ne, zdědili jsme určitou sadu genů, které nám zůstanou na celý život. Jejich skladba je námi neovlivnitelná, což je možná škoda :-) Naše genetické dědictví odpovídá tomu, kde naši předkové žili a co jedli. Ovšem se stěhováním se po celém světě a obecně multikulturním nastavením společnosti je dnes velice obtížné zjisti, kdo vlastně jsme. Není nutné jít hluboko do historie, stačí "jen" pár století. Pokud například víte, že vaši předkové přišli z jižní Evropy, mohly by vám vyhovovat spíše lehčí jídla typu "středozemní kuchyně". Pokud jsou vaši předci z oblasti, kde je moře, budou na vás možná blahodárně působit ryby. Pokud své předky cítíte na půdě České republiky, chutná vám hovězí, husa a "zdravé tresce" příliš nedáte. A já myslím, že je to v pořádku.

Pokud se totiž držíme průmyslově neupravených potravin, které pochází z rozumných hospodářství, nemůžeme zkrátka udělat chybu. Měli bychom jíst to, na co jsou uzpůsobené naše geny. Všimněte si například, že Indové, kteří přišli do Británie, vykazují daleko vyšší výskyt obezity a přidružených nemocí, než jejich bratranci a sestřenice v Indii. Jednak je to nejspíš způsobeno konzumací nevhodných laciných potravin, ale také tím, že se odklonili od své přirozené stravy, která je složená zejména z obilí, luštěnin, vajec a mléčných výrobků. Přešli tak na "konvenční západní stravu" a ta jim prostě nesvědčí. I když tito lidé žijí v cizí zemi - přesto by se aspoň z části měli stravovat jako doma - to v některých případech může být nejen velmi drahé, ale také i nereálné. Proto mi připadá "na hlavu" radit panu Horákovi, který přijde po osmihodinové směně někde v lakovně, aby si dal ovoce, zeleninu, luštěniny, ořechy a ryby... Pan Horák totiž není Ind a potřebuje stravu, na kterou je geneticky uzpůsoben (Promiňte, klobásky ze supermarketu, ale vy to také nejste.).

Myslím si, že při detailnějším zkoumání talíře bychom také zjistili i jiné nároky na živiny. Například čeští potomci přímořských národů budou nejspíš potřebovat více omega-3 mastných kyselin, více jódu, protože jejich přirozená strava tohle vše obsahovala. Jsou to právě ti, kterým nevyhovuje vysoká konzumace másla a červeného masa. Naopak potomci nějakého severského národa budou mít vyšší nároky na zinek, některé aminokyseliny a mastné kyseliny s krátkým a středně dlouhým řetězcem - tedy typické živiny pocházející z červeného masa.

Věřím, že každý člověk má jedinečně sestavený metabolismus a jeho potřeby na živiny mohou být individuální, ale s největší pravděpodobností to nelze kategoricky rozdělit podle pouhých krevních skupin nebo dle online testu pro metabolický typ. Myslím si, že odchylky v průměrné populaci nebudou příliš velké. Nicméně s rozpoznáním se (najít svůj metabolický typ) by Vám pohla pomoci kniha "Metabolické typy", kde autoři slibují dosažení ideální váhy a zdraví (Wolcott a Fahey, 2008). Tato kniha mě samotnou velmi inspirovala.

Musím se přiznat, že absolutně netuším, jak bych řešila stravu dítěte, které je napůl Ind a napůl Inuita - prostě nevím. Ale v mém životě něco jako geneticky založené stravování doopravdy dobře funguje, protože vím, že moji předkové pocházejí ze střední Evropy - jím prostě tytéž české sezónní potraviny, které jedla moje prababička (vynechávám teda cukr a některé další položky) a stejně jako ona prospívám. (Netvrdím, že perfektně - nejsem ultra štíhlá, neběhám maratony, nezvedám těžké činky... Jsem prostě průměrná, normální. Je pro mne důležité, že nemám žádné chronické potíže, mám dobře fungující pohybový aparát a  skvělou imunitu - kolem řádí chřipky a já nic. A to vše je, myslím si, fajn.)

Z výše zmíněných důvodů mi pak dává smysl, necpat Asiatům do stravy mléko, na jehož trávení někteří z nich nejsou dobře vybavení a stejně tak mi dává smysl nepropagovat v České republice tuny mořských ryb, libového kuřecího masa, ořechů, ovoce a zeleniny.

Také já nemohu nikomu radit, aby si do jídla přidal hovězí maso, protože mně osobně vyhovuje. Někdo skutečně může být vegetarián (nejsem ale zastáncem veganství) a bude se cítit stejně skvěle jako já - je prostě jiný, tak jako nevypadáme totožně zvenčí, nevypadáme totožně ani uvnitř a to je klíč k celé záležitosti. Jsme individuální. Z tohoto důvodu nectím dobře míněné rady, které se na nás hrnou ze všech stran: "pořádný kus salámu a sádla", "stačí vynechat sacharidy navečer", "omezit ovoce", "jíst rostlinnou stravu a občas ryby"... Každý z nás je jiný a úskalím internetu je rychlé šíření informací a jejich obtížná ověřitelnost v reálu. Také si myslím, že velkým nešvárem dnešní doby je černobílé vidění, které si záměrně vybíráme, aby náš život byl zdánlivě snazší. Bude. Ale s jakými následky?

Naši výživoví poradci po nás chtějí, abychom jedli třeba takto: https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-jak-zhubnout-hubnuti/438826/dietni-jidelnicek-na-cely-tyden-od-petra-havlicka-hubnete-s-nami-od-roku-2017.html Článek vyšel 1. 1. 2017, tedy v zimě, a co je na menu? Chudák pan Horák... Mimo margarínu (kde to roste?) se na jídelníčku objevují ryby nebo kuřecí maso, blumy, rajčata, polníček, ananas, chřest, banán, bazalka, červená paprika... A tohle je přesně to, co mi vadí. Ještě před padesáti lety by zdravý jídelníček vypadal jinak - před padesáti lety lidé neměli s váhou takové problémy jako dnes. Jednak nebylo tolik běžné jíst různé "dobrůtky" denně, ale také se jedly naše české sezónní potraviny (protože to jinak ani nešlo). I zpracované produkty byly na rozdíl od těch dnešních co do složení ještě ucházející.

Osobně bych jako vhodnější variantu viděla jídelníček sestavený z obilí (i pohanka), červeného masa (hovězí, vepřové, skopové), vnitřností a kostních vývarů (Zima - porážel se dobytek.), luštěnin (hrách a čočka), sýrů ("mléčná konzerva"), přepuštěného másla ("tuková konzerva"), vajíček, kořenové zeleniny (pastinák, tuřín, vodnice, řepa, mrkev, celer, petržel), nakládané kvašené zeleniny (zelí, okurky, řepa), našich českých ryb, jablek a hrušek. Snažila jsem se vybírat lokální původnější potraviny, které jsou přirozeně dostupné v zimě. (Někde je touhle dobou i otelená kravička, takže v úvahu přicházejí i mléčné výrobky.) A jak si to upravit individuálně? Navrhla jsem stravu pana Horáka, který má stejné předky jako já - ve třech lehce metabolicky odlišných variantách. Věřím, že by si vybral.

Můj návrh 1:

• Snídaně: pohanková kaše (pohanka se namáčela přes noc s trochou žitného kvásku) s hruškovým povidlím a přepuštěným máslem, jablko
• Oběd: celozrnný kváskový chléb (pšenice, žito), smažená vejce na přepuštěném másle, kvašené okurky a řepa
• Večeře: maso (i vnitřnosti) vařené ve vývaru s kořenovou zeleninou a kysané zelí

Můj návrh 2:

• Snídaně: pohanková kaše (pohanka se namáčela přes noc s trochou žitného kvásku) s hruškovým povidlím a přepuštěným máslem, jablko, vlašské ořechy
• Oběd: hrách a ječné kroupy s cibulí na přepuštěném másle, vařená vejce, kvašená řepa a okurky
• Večeře: rybí polévka s kořenovou zeleninou, celozrnný kváskový chléb (pšenice, žito)

Můj návrh 3:

• Snídaně: smažená vejce na přepuštěném másle, celozrnný kváskový chléb (pšenice, žito), kvašené okurky
• Oběd: vařené tuříny s přepuštěným máslem, syrečky s kmínem, kvašená řepa
• Večeře: dušené maso i vnitřnosti ve vývaru, kořenová vařená zelenina, kysané zelí

Tato strava by nejspíš neuspokojila potřeby Inuity, Brita, Egypťana nebo Mongola. Tito se budou muset obrátit na stravu svých předků. Podle mého názoru je možné, že pro ně existují jiné (ne)esenciální živiny než třeba pro nás. Svačiny u výše zmíněných jídelníčků nejsou třeba, prostě se pan Horák nají tak, aby byl dostatečně sytý do dalšího jídla. První návrh je zamýšlen pro průměrného člověka, který potřebuje dostatek bílkovin, tuků i sacharidů. Druhá varianta je více sacharidová a "vegetariánská" a ta třetí představuje návrh pro člověka, který potřebuje hojně bílkovin a tuků. Já osobně se nevidím v žádném z typů, prostě si dle potřeby dopřeji to, co potřebuju, ale když nejím dost bílkovin a tuků, cítím se unavená a mám chutě na sladká jídla. Stačí mi si dát kousek sýra a na nějakou sladkou sušenku si ani nevzpomenu. Řadu let jsem si myslela, že jím málo polysacharidů, ba ne, chutě mohou klamat...

Wolcott, W. L., & Fahey, T. (2008). The Metabolic Typing Diet: Customize Your Diet For: Permanent Weight Loss, Optimum Health, Preventing and Reversing Disease, Staying Young at Any Age. Harmony.

https://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-jak-zhubnout-hubnuti/438826/dietni-jidelnicek-na-cely-tyden-od-petra-havlicka-hubnete-s-nami-od-roku-2017.html